Obranyschopnost člověka se začíná aktivně formovat už v bříšku maminky. Zhruba v poslední třetině těhotenství se plod seznamuje s podněty z vnějšího prostředí a prostřednictvím placenty dokáže do jisté míry rozlišovat „dobré“ od „špatného“. Klíčovým impulsem pro zahájení vyzrávání imunitního systému je však až porod – je jím přechod ze sterilního prostředí do prostředí plného vnějších podnětů. Po porodu se v těle miminka začínají vytvářet vlastní protilátky, jejichž množství je zpočátku malé, ovšem postupně se zvyšuje. Imunita dítěte pak vyzrává do podoby dospělého postupně, a to až do puberty .
Vývoj a druhy imunitního systému
Hlavním úkolem imunitního systému je rozpoznat a zničit látky, které jsou pro tělo škodlivé, a to pomocí specifických a nespecifických imunitních procesů. Miminko se rodí s vyvinutou nespecifickou imunitou, ale specifický imunitní systém je stále ještě nezralý. Aby imunitní systém rozlišil škodlivé látky od těch neškodlivých, musí se to „naučit“.
1. Vrozená (nespecifická) imunita
S tou se miminko narodí a tvoří jakousi první obrannou linii. Vrozená imunita představuje rychlou a okamžitou odpověď, která miminku umožňuje bránit se proti škodlivinám vnějšího prostředí a různým choroboplodným zárodkům již od narození. Tvoří ji zejména kůže a sliznice a pomáhají i některé buňky v krvi, které jsou schopny zasáhnout tam, kde skrz tyto bariéry pronikne do těla cizí mikroorganismus. Nemá imunologickou paměť, což znamená, že si tělo novorozence nepamatuje, že se už s danou látkou setkalo,a při druhém setkání s antigenem reaguje stejně jako poprvé.
2. Získaná (specifická ) imunita:
Představuje druhou obrannou linii a na rozdíl od vrozené imunity se s ní miminko nerodí, ale formuje se v průběhu života na základě kontaktu s cizorodými látkami. Získaná imunita má pro dítě největší účinek, protože poskytuje obranu specificky namířenou proti danému antigenu (látce, která je schopná vyvolat imunitní reakci). Tuhle imunitu miminko získává postupně tím, jak zraje jeho imunitní systém. Jakmile se organismus setká s infekcí, imunitní systém začne produkovat protilátky, které pomáhají proti infekci bojovat. V tu chvíli se vytváří paměťové buňky, které při dalším setkání s infekcí zavelí „pozor“, a zabrání propuknutí nemoci.
Imunitní systém se učí i v batolecím věku
Mnoho maminek si myslí, že všechny proměny imunitního systému probíhají v kojeneckém věku a v batolecím už není co řešit. Opak je pravdou! K velkým změnám dochází i v batolecím věku. A není se čemu divit - batolata jsou v neustálém kontaktu s jinými dětmi a díky tomu jsou vystavena mnohým infekčním nástrahám. Určitě sama dobře víte, že ve školce je každou chvíli nějaké dítě nemocné, ať už jde o kašel, rýmu nebo jinou virózu. Je tomu tak proto, že dítě v tomto období nemá přenesené protilátky - ty od maminky už „vyčerpalo", není obvykle už kojené a neseznámilo se s různými infekcemi, na které by mělo být tzv. paměťovou stopu v imunitě. Proto bývá nemocnost v tomto věku tak vysoká a na podporu vývoje imunity bychom neměli zapomínat.
Batole i nadále potřebuje mléko
První narozeniny jsou v životě dítěte přelomové, i co se výživy týče. Některé maminky se možná těší na to, že svým ročním dětem začnou dávat všechno, co jedí ony samy. Ovšem to je chyba – malé děti nejsou dospělí, takže i jídelníček je nutné přizpůsobit jejich věku. Dítě je aktivnější, touží vše prozkoumat, a k tomu potřebuje i spoustu vitaminů, živin a minerálních látek. Ty i v tomto věku najde především v mléce, kterého by zdravé batole mělo vypít kolem 500 ml denně. I nadále by se však mělo jednat o speciální mléko pro batolata, nikoli neupravené kravské, sójové nebo jiné mléko.
Na trhu jsou k dispozici upravená batolecí mléka, která oproti kravskému nabízí řadu výhod a všechny složky jsou v nich upraveny tak, aby vyhovovaly citlivému dětskému organismu. Je nezpochybnitelné, že i v tomto věku je pro dítě nejlepší mléko mateřské, které obsahuje řadu látek, které dodávají dítěti energii a základní živiny pro růst a vývoj, a to včetně imunitního systému.
Mezi složky mateřského mléka patří i prebiotické oligosacharidy, které jsou nezbytné pro správný rozvoj střevní mikroflóry, která sehrává důležitou roli při fungování imunitního systému, dále se zde vyskytují například LCP mastné kyseliny a v neposlední řadě důležité vitamíny a minerály. Proto i v batolecím věku, kdy již převážná většina dětí není kojena, vybíráme speciální batolecí stravu, jejíž receptura je inspirována složením a příznivými účinky mateřského mléka.
