Voda v lidském organizmu
S věkem množství vody v organizmu postupně klesá. U dětí školního věku tvoří 53 % u děvčat a až 64 % u chlapců. Tělesná voda v organizmu tvoří prostředí, ve kterém probíhají metabolické procesy a příjem vody je ve zdravém organizmu v rovnováze s jejími ztrátami. U dítěte je ve srovnání s dospělým člověkem potřeba vody na jednotku hmotnosti několikrát vyšší. Proto se právě u dětí rychleji objeví nedostatek příjmu nebo přílišná ztráta tekutin. Takový stav označujeme jako odvodnění - dehydratace.
Nedostatečný příjem vody
Prvním signálem nedostatku vody je pocit žízně. U malých dětí (stejně tak u starých lidí) je však tento pocit často slabý a nižší příjem tekutin tak zpočátku může unikat pozornosti.
U dětí, které nesnídají a ráno nepijí, se tak může snížený příjem projevit:
- horší koncentrací pozornosti
- chybami při plnění úkolů
Při větším nedostatku tekutin organizmus reaguje tím, že začne šetřit své zásoby a k zajištění významných životních procesů dochází k jejich redistribuci a tím rozvoji dalších klinických příznaků.
Příznaky nedostatku vody
- dítě méně močí
- má oschlé sliznice
- je neklidné
Při výraznější dehydrataci se zhoršuje prokrvení kůže, končetiny jsou chladné. Při vytvoření kožní řasy nad předloktím nebo jiné části těla se vrása vrací pomaleji.
Prohlubující se dehydratace při opožděném zásahu může dále zhoršovat zdravotní stav dítěte a končit až úmrtím.
Příjem vody u novorozenců
Po narození dostává dítě vodu v první nabízené potravině, kterou je mateřské mléko. Přiložení novorozence k matčinu prsu by mělo nastat co nejdříve po porodu. Postupně se zvyšuje produkce mléka a dítě začíná mléko stále více sát. Příjem mléka je kontrolován ještě v porodnici pomocí vážení před a po kojení.
V případě, že laktace matky ještě dostatečně nenastoupila, dostává dítě doplněk tekutin ještě v porodnici, nejdříve čaj, později jako náhražku kojenecké mléko určené pro výživu novorozence. Vzhledem k významu mateřského mléka pro další vývoj dítěte je maximální snahou plně převést dítě na přirozenou výživu mateřským mlékem.
Doporučovaný příjem
1. – 6. měsíc života: 150 ml/kg hmotnosti a den
6. – 12. měsíc života: 120 ml/kg hmotnosti a den
U dětí s hmotností nad 10 kg je možné propočíst potřebu vody podle vzorce: 1 000 ml + 50 ml na každý kg váhy dítěte nad 10 kg. To znamená, že například dítě s váhou 15 kg potřebuje přibližně 1 250 ml vody denně.
U dětí s hmotností nad 20 kg je možné propočíst potřebu vody podle jiného vzorce: 1 500 ml + 20 ml na každý kg váhy dítěte nad 20 kg. To znamená, že například dítě s váhou 25 kg potřebuje 1 600 ml vody denně.
U novorozenců a kojenců je zbytečné do výživy zařazovat čaj, pokud je jinak dítě dostatečně kojeno.
U starších kojenců a dále dětí, které dostávají již další nemléčnou složku potravy, tekutiny postupně přidáváme. Začínáme čaji, sirupy a později džusy.
Je nevhodné děti do pití vyloženě nutit, jde spíše o to mít nápoj vždy po ruce a nabízet jej ve vhodnou dobu a pokud možno pravidelně.
Tipy na hrátky s pitím
Kojenci si o potravu řeknou sami pláčem a postačí, když jim budou rodiče naslouchat.
Větším dětem nabídněte nápoj a zároveň se sami napijte. Nejenom, že budete dbát o vlastní pitný režim, ale zároveň dítěti poskytnete vzor a vytvoříte u něho asociaci "maminka/tatínek pije, piju i já". Stejně dobře funguje, když dítěti nabídnete brčko, čímž mu pití ozvláštníte. U větších dětí můžete nápoj zkusit i obarvit potravinářským barvivem na nezvyklou barvu a ještě k tomu ho překvapit chutí. Zkusit tedy můžete modrý jahodový čaj nebo červené mléko.
Panika je většinou předčasná
Pokud není dítě jinak nemocné a odmítá-li přijímat tekutiny, je nutné tuto situaci posuzovat rozumně a individuálně. V případě, že dítě přiměřeně chodí na záchod a potí se, většinou nejde o chronický nedostatek tekutin. Pokud máme pocit, že přece jen je celkový příjem tekutin velmi malý, je vhodné obrátit se na dětského lékaře se žádostí o posouzení situace.
Pozor na slazené nápoje
Mléko, kakao nebo džus mají charakter tekutiny, ale jsou i potravinou, protože kromě vody dodávají organizmu i některé živiny. Samotná voda tyto vlastnosti nemá a je pouze otázkou, co dítě preferuje a co je vhodné dítěti nabízet. Preference sladkého často vede k nabídkám slazených nebo různě ochucených nápojů, což může sice podpořit pitný režim dítěte, ale může i nevhodně zasáhnout do návyků, které zvyšují riziko rozvoje obezity dítěte a později dospělého člověka.
