Tušili jste, že duben je měsíc porodů císařským řezem? Duben vyhlašuje každoročně měsícem císařských porodů mezinárodní organizace ICAN (The International Cesarean Awareness Network). Kampaň se zaměřuje na osvětu týkající se císařských řezů, včetně omezení těch císařských řezů, kterým lze předejít, podpory zotavení po císařském řezu a podpory vaginálního porodu, i když žena rodila poprvé císařským řezem (VBAC).
ICAN vyhlašuje duben měsícem císařských porodů každým rokem již téměř 20 let. Cílem této organizace je, aby ženy znaly všechna rizika císařského řezu. Podle ICAN je totiž možno celosvětově předejít téměř polovině provedených císařských řezů. Snížení počtu císařských řezů, kterým lze předejít, je podle nich zásadní pro zlepšení zdraví matek a dětí.
Přirozený vaginální porod totiž přináší ženám i novorozencům více emocionální, fyzické i psychické pohody než porod císařským řezem. ICAN také podporuje, aby se ženy mohly rozhodnout pro přirozený porod, i když předtím rodily císařským řezem, pokud to jejich zdravotní stav umožňuje. Bojují tak proti předsudku „jednou císař, vždycky císař“. Nicméně organizace uvádí, že v případech, kdy je císařský řez opravdu nezbytný, se může jednat o život zachraňující výkon – a tehdy samozřejmě přínos převažuje možná rizika.
O nutnosti císařského řezu však vždy rozhoduje lékař. V případech, kdy je císařský řez nezbytný, je vhodné podporovat tzv. friendly („přirozený”) císařský řez, který by měl napodobit situaci u vaginálního porodu. Především podpořit časný kontakt kůže na kůži, tzv.bonding. Nejdůležitější je, aby se do procesu porodu zapojili i rodiče a stali se tak aktivními účastníky narození svého dítěte.
V České republice rodí císařským řezem zhruba každá čtvrtá žena, na Slovensku je to až jedna třetina žen. Podle lékařů je porod císařským řezem pro ženu až šestkrát rizikovější než porod přirozený, a proto se císařský řez provádí jen tehdy, pokud by přirozený porod mohl ohrozit matku nebo dítě. Ne každá žena však může kvůli zdravotním komplikacím rodit fyziologicky, a právě v těchto případech lékaři indikují porod císařským řezem.
Také rekonvalescence je po císařském řezu delší a bolestivější než po přirozeném porodu. Zatímco po klasickém porodu bez komplikací jsou ženy zpravidla již po dvou hodinách schopny se plně postarat o sebe i o miminko, po císařském řezu trvá pooperační rekonvalescence delší čas. Je třeba cca 8 týdnů dodržovat klidovější režim bez větší zátěže.
Po porodu císařským řezem může dojít k opožděnému nástupu laktace. Je proto velmi důležité udělat vše možné pro podporu správného startu kojení – časný kontakt s miminkem hned po porodu, dále přikládat děťátko k prsu každé 2-3 hodiny, aby se stimulovala tvorba mateřského mléka, které je nejlepší a nejpřirozenější výživou děťátka. Na rozdíl od přirozeného porodu však jde maminka po císařském řezu nejdříve na jednotku intenzivní péče, kde stráví dobu nezbytnou na zotavení z narkózy (většinou 6-24 hodin). V této době miminko na kojení mamince přinášejí sestřičky.
Důležité je také po císařském řezu nepromeškat první okamžiky s miminkem, tzv. bonding. Mezi maminkou a dítětem se těsně po porodu, kdy je novorozenec přiložen na tělo matky, vytváří hluboká emoční vazba. V případě epidurální (částečné) anestezie, kdy je maminka při vědomí, pokud to její stav dovoluje, může proběhnout bonding stejně jako v případě přirozeného porodu. Pouze v případě císařského řezu s celkovou anestezií, kdy maminka v průběhu operace spí, je miminko přiloženo až po jejím probuzení. Mezitím však může maminku v bondingu zastoupit tatínek.
