Nedovedeme si nyní představit, že ještě před několika desítkami let musela dítě, které vlastní matka nemohla kojit, přijmout alespoň na přechodné období kojící žena a poskytovat mu mateřské mléko. Bez této pomoci kojenec v té době zemřel. Nyní již naštěstí máme vědecky konstruovanou umělou kojeneckou výživu, která do značné míry mateřské mléko nahradí. Nikdy však v plné míře. Obrazně lze říci, že matka tvoří mléko pro své dítě přesně podle jeho potřeb. Ty se v průběhu kojeneckého období proměňují.
Proč je kojení důležité pro budování imunity?
Na začátku je vytvářeno tzv. kolostrum, které můžeme právem považovat za „superpotravinu“. Obsahuje všechny živiny potřebné pro růst a vývoj novorozeného miminka. Navíc poskytuje ochranu v podobě protilátek a mnoha dalších biologicky aktivních látek, které podporují imunitu dětí i vývoj jejich mozku. S růstem kojence se složení mateřského mléka mění, tak jak se mění potřeby děťátka.
V mateřském mléce jsou obsaženy složité cukry, kterým říkáme prebiotické oligosacharidy, a jsou velmi důležité pro zdraví dětí. Na jejich tvorbu spotřebuje maminka zhruba 10 % energie, kterou vynakládá na tvorbu mléka. Přitom tato prebiotika nejsou pro kojence stravitelná . Zdánlivě je to tedy nepochopitelné plýtvání matčinými zdroji energie a živin. Tato prebiotika jsou však nenahraditelná a pro zdravý vývoj kojence naprosto nezbytná. Slouží totiž jako růstový aktivátor, který podporuje rozvoj střevní mikroflóry, která u kojence v prvních měsících života prodělává zásadní změny.
Jakou roli hraje při budování imunity zdravá střevní mikroflóra?
Zdravá střevní mikroflóra, kterou nacházíme plně rozvinutou pouze u kojených dětí, podporuje bariérové funkce střeva a brání tak vzniku infekcí. Bez ní nemůže nastat přirozený vývoj slizniční imunity a zprostředkovaně ovlivňuje i celkovou individuální imunitní reaktivitu.
Bez nadsázky lze říci, že do velké míry určuje další život, protože zajišťuje základ přirozených osídlovacích vzorů sliznice střeva, které si udržujeme po zbytek života.
U dětí, které nejsou kojeny, vidíme větší vnímavost k infekcím. Především je u nich vyšší riziko poruchy imunity, které vedou k různým onemocněním, např. alergiím.
Definitivní osídlovací vzor je vytvořen pouze za předpokladu, že kojenému dítěti je v optimálním období zařazena pevná strava. Oddalování jejího zařazení, které bylo doporučováno ještě v nedávné minulosti, je podle současného konceptu škodlivé.
Co když kojení není možné?
Pokud je zapotřebí mateřské mléko nahradit, a důvodem by měl být pouze závažný lékařský problém, je možné výživu kojence zajistit náhradními mléky.
Všechna kojenecká mléka, která jsou u nás na trhu, procházejí pečlivými kontrolami. Mohou se od sebe odlišovat v některých konkrétních složkách.
S ohledem na význam budování střevní mikrobioty, budování slizniční a celkové imunity dítěte, je vhodné preferovat kojenecká mléka, která obsahují mimo další živiny, např. nenasycené mastné kyseliny a vitamíny, také prebiotické oligosacharidy.
