Chřipka patří mezi infekce, kterým by se měla věnovat zvýšená pozornost. A to nejen ve dnech, kdy se v médiích objevují zprávy o pandemiích. Odhaduje se totiž, že závažnou formou chřipky onemocní ročně na celém světě 3 až 5 miliónů lidí, z toho až půl miliónu lidí této nemoci podlehne. A to jistě nejsou malá čísla. Nejohroženější skupinou obyvatelstva jsou malé děti (do stáří 12 měsíců) a senioři nad 65 let. U chřipky mexické jsou to naopak mladí lidé. Chřipka může mít závažné dopady také u lidí s chronickým onemocněním plic (např. astma), srdce, ledvin nebo u lidí s poruchami imunity, krvetvorby aj.
Jak se chřipkou nakazíme?
Chřipka je virové onemocnění. Částice chřipkového viru má takovou strukturu (obsahuje 2 antigeny na povrchu), že se dokáže snadno měnit. To je příčinou chřipkových epidemií popř. pandemií (nastane-li tzv. antigenní zlom). Existují tři základní typy tohoto viru a každý typ se ještě dělí na několik kmenů.
Virus chřipky se přenáší kapénkami. Nakazit se můžete především na místech, kde se shlukuje hodně lidí (školy, obchody, kulturní zařízení…). Onemocnění chřipkou hrozí především v zimních a jarních měsících. V tomto období je také největší nebezpečí vzniku chřipkové epidemie.
Příznaky chřipky
Chřipka má velmi krátkou inkubační dobu (18 až 24 hodin) a projevovat se začne zpravidla bolestí hlavy, horečkou, poté přistoupí třesavka (zimnice).
Člověk se cítí velmi unavený, někdy se může dostavit i nevolnost, zvracení. Po dvou dnech nastupují klasické příznaky pro onemocnění dýchacích cest – rýma, kašel (nejprve suchý, poté vlhký). Všechny tyto příznaky by měly do týdne až deseti dnů vymizet. Problém však nastává, vyskytnou-li se nějaké komplikace. To závisí jednak na typu viru a také na stavu imunitního systému pacienta. Pokud je virus agresivní a pacient z nějakého důvodu oslabený, může chřipka přerůst v chřipkový zápal plic, zánět srdečního svalu nebo i postižení nervového systému. Další možností, jak může chřipka pořádně zkomplikovat život, je tzv. sekundární bakteriální infekce. To znamená, že tělo oslabené chřipkovým virem se neubrání bakterii, která využije své šance a způsobí třeba zápal plic nebo zánět středního ucha.
Jak se bránit?
Chřipka se může léčit tzv. antivirotiky (např. léky Tamiflu nebo Relenza). Ty působí přímo proti chřipkovému viru. Dále se potlačují příznaky chřipky (tzv. symptomatická léčba) - užívají se léky proti teplotě, bolesti, event. kašli a rýmě.
Chránit před chřipkou se lze i preventivně:
-
Zlepšovat odolnost organizmu (otužováním, pohybem na zdravém vzduchu, konzumací vitaminů, dále selenu a zinku).
-
Vyhýbat se místům, kde se shlukují davy lidí. Právě na takových místech je pohyb v době chřipkové epidemie velmi riskantní.
-
Dodržovat hygienické návyky – při smrkání a kýchání používat kapesník, mýt si ruce (virus se přenáší i dotykem).
Očkování proti chřipce
Očkování je další možností, jak se proti chřipce bránit. Očkování se musí každoročně opakovat, protože každou chřipkovou sezónu řádí trochu jiný chřipkový virus. Vakcína se tedy každý rok obměňuje dle doporučení Světové zdravotnické organizace. Ta vydá vždy v únoru prohlášení, proti kterým konkrétním virům mají výrobci vyvíjet vakcínu na nadcházející chřipkovou sezónu.
Očkovací schéma
Očkování se provádí nejlépe na podzim (od září do poloviny prosince).
V České Republice je registrováno více vakcín proti chřipce – např. Vaxigrip, Fluarix, Fluad, IDflu, Influvac, Optaflu, Preflucel. Všechny vakcíny jsou inaktivované a chrání proti třem typům viru. Nyní je v lékárnách běžně dostupná vakcína Vaxigrip a Influvac.
Vakcíny se liší složením – některé jsou tzv. subjednotkové a jiné tzv. štěpené. Ty subjednotkové obsahují pouze antigen hemaglutininu a neuraminidázy a ty štěpené i antigeny ostatních součástí viru. Některé z výše uvedených vakcín obsahují další látky, které zvýší účinnost očkovací látky (např. Fluad a Inflexal V). Zajímavostí je vakcína IDflu, která se aplikuje intradermálně (mikroinjekční systém), což je jednoduchá a bezbolestná cesta podání. U lidí, kteří jsou alergičtí na vaječnou bílkovinu, lze použít vakcína Optaflu. Vakcína Prepandrix je určena jako rezerva pro případný epidemický výskyt ptačí chřipky v EU.
My se budeme věnovat pouze běžně dostupným a používaným vakcínám – Vaxigrip a Influvac.
Vakcína Vaxigrip
-
Děti - tato vakcína je určena pro děti od 6 měsíců věku, běžně je možno očkovat děti od 3 let. Mladší děti mohou být také očkovány, ale klinické údaje pro tento věk jsou omezené, proto je vhodné se o potřebě očkování poradit pediatrem. Dětem, které nebyly v minulosti očkovány by měla být podána 2. dávka v intervalu nejméně 4 týdnů.
-
Těhotné - u této skupiny je třeba zvážit, jaké je riziko komplikací chřipky. Pokud je větší než riziko vakcinace, pak je lépe se nechat očkovat (kdykoliv v průběhu těhotenství). Jinak se doporučuje s vakcinací počkat alespoň do druhého trimestru.
-
Kojící ženy - vakcína je vhodná i pro kojící ženy.
Jaké mohou být nežádoucí účinky očkování?
Kontraindikací pro očkování je alergie na vaječnou bílkovinu, protože ta je ve vakcíně obsažena. A dále je nutno očkování odložit v případě právě probíhajícího horečnatého onemocnění.
Jako časté nežádoucí účinky po aplikaci vakcíny Vaxigrip byly popisovány bolesti hlavy, svalů, pocení, teplota a únava. Tyto příznaky, připomínající chřipku, ale do 1 až 2 dnů vymizí.
Vakcína Influvac
-
Děti - tato vakcína je určena pro děti od 6 měsíců věku, běžně se touto vakcínou očkují děti od tří let, mladší jen po odborném zvážení. Dětem, které nebyly v minulosti očkovány by měla být podána 2. dávka v intervalu nejméně 4 týdnů.
-
Těhotné - těhotné ženy se mohou nechat touto vakcínou očkovat, nejlépe však od 2. trimestru.
-
Kojící ženy - vakcina je vhodná i pro tuto skupinu žen. Očkovat se mohou bez omezení.
Nežádoucí účinky očkování
Kontraindikace i nežádoucí účinky jsou velmi podobné předchozí vakcíně.
Očkování proti chřipce se doporučuje především lidem, kteří v minulých letech prodělali chřipku se závažným průběhem nebo pokud se u nich komplikace očekávají (ohrožené skupiny obyvatel popsané v úvodu článku).
