Poporodní splín
Většinou se jedná o plačtivost, výkyvy nálad, pocity úzkosti, nižší sebedůvěru, vyčerpanost, nervozitu. Tento stav je označován jako baby blues nebo poporodní blues, či poporodní splín.
Léčba není nutná, podpora rodiny a přátel je dostačující.
Je vhodné dbát o dostatečný spánek, pravidelný přísun tekutin (zejména ovocné štávy a bylinkové čaje), vyváženou stravu a přiměřenou pohybovou aktivitu na čerstvém vzduchu.
Pokud se tento stav 3 týdny po porodu nezlepšuje, může se jednat o depresi.
Poporodní deprese
Poporodní deprese je závažný psychický stav, který je nastartován porodním a poporodním stresem, a může přetrvávat i déle než 2 roky. Poporodní depresí trpí 10 - 20 % žen.
Její začátek může nastat ihned po porodu, v době, kdy přestává žena kojit nebo v době nástupu první menstruace.
Příznaky poporodní deprese
Ženy ztrácejí schopnost starat se o dítě, domácnost i sebe samé.
Příznaky jsou:
- plačtivost,
- smutek,
- apatie,
- strach či úzkost,
- odmítavý postoj k sexu,
- sebepodceňování,
- vyčerpanost,
- podrážděnost,
- poruchy spánku a příjmu potravy (odmítání jídla nebo naopak přejídání).
- Ženy pociťují nenávist k vlastnímu tělu, mnohdy odmítají kontakt s dítětem.
Průběh poporodní deprese
Deprese má různou intenzitu, více podob a délku trvání. Typická poporodní deprese se může projevit akutními symptomy první tři měsíce po porodu a po následných šesti měsících léčby je vše v pořádku.
U žen, u kterých přetrvává déle než 1 rok, se jedná spíše o vystupňované předchozí depresivní sklony nebo jiné psychické poruchy a obtíže.
Velmi často zde hraje roli genetická dispozice.
Do rizikové skupiny žen, u nichž se může poporodní deprese vyskytnout, patří tyto ženy:
- ženy s komplikovaným těhotenstvím a porodem nebo ty, které měly problémy s otěhotněním,
- ženy příliš mladé nebo naopak staršího věku,
- ženy v obtížné sociální či finanční situaci,
- ženy, u nichž se v minulosti vyskytovaly depresivní sklony,
- ženy s negativními zážitky z dětství,
- ženy, které řeší partnerskou či manželskou krizi.
V případě podezření na rozvoj poporodní deprese je nutné vyhledat odbornou lékařskou pomoc.
K léčbě se užívá psychoterapie a léky.
Laktační psychóza
U cca 0,1 % žen po porodu se v šestinedělí může rozvinout laktační (poporodní) psychóza.
Příčinou jsou opět silné hormonální změny v těle ženy v poporodním období.
Kdy hrozí zvýšené riziko vzniku laktační psychózy?
Vyšší riziko vzniku laktační psychózy je u starších prvorodiček a u žen již dříve léčených pro psychiatrické onemocnění. Nicméně laktační psychóza může postihnout i ženu před těhotenstvím a porodem zcela zdravou.
S laktací (kojením) nemá nic společného, termín laktační psychóza je v podstatě zastaralý. Souvislost s kojením se nepodařilo nikdy prokázat, přesto se kojení musí uměle zastavit a to z důvodu užívání léků, které by přestupem do mléka, mohly ohrozit zdraví miminka.
Příznaky a průběh laktační psychózy
Jde o vystupňované depresivní stavy s momentální neschopností navázat vztah k dítěti.
Žena je bezradná, má nekontrolovatelné pocity úzkosti, noční můry spojené s nespavostí, halucinace, poruchy příjmu potravy, sebevražedné úmysly, pocit, že její dítě bylo vyměněno.
Laktační psychóza má více podob. Některé jsou podobné epizodám maniodepresivní psychózy s atakami deprese, apatie, halucinacemi a po té nastupuje ataka euforie, podrážděnosti až agresivity.
Typické jsou:
- poruchy paměti,
- ztráta kontaktu s realitou,
- další psychotické projevy, které mohou ženu i její dítě ohrozit na zdraví i životě.
- Žena si svůj stav neuvědomuje.
Důležitá je hospitalizace a okamžitá psychiatrická léčba. Při včasné léčbě příznaky poporodní psychózy většinou rychle ustupují. Lze plně obnovit vztah mezi matkou a dítětem. Přibližně polovina žen, které prožily laktační psychózu, má vyšší riziko vzniku psychických problémů v budoucnosti (např. v období menopauzy).
