Příkrmy a potravinová alergie: kdy je čas na setkání s alergeny?

Jedním z důležitých kroků při prevenci alergií je zavedení potenciálních alergenů do stravy dítěte ve správný čas.

Mid adult woman feeding baby daughter at kitchen table

Kdy je ten nejlepší čas?

Na základě závěrů studií proběhlých v poslední době zaujaly k problematice zavádění tuhé stravy stanovisko i odborné lékařské společnosti. Toto stanovisko říká, že:

Nejvhodnější období pro zavádění nemléčné stravy u zdravých dětí určí na základě fyziologického vývoje dítěte lékař. U kojených dětí je to nejpozději po 6.měsíci věku. Zároveň  s prvními příkrmy by se měly postupně zavádět všechny alergeny.

Nebylo prokázáno, že by oddalování i potenciálně alergenních nemléčných příkrmů za uvedenou hranici vedlo ke snížení alergických onemocnění. Právě období prvních příkrmů  je optimální pro setkání i s potravinovými antigeny a navození imunitní tolerance - tedy přijetí cizorodé látky bez alergické reakce organismu.

Dle současného pohledu na vývoj imunitní orální tolerance je doloženo, že pozdější (ale i příliš brzké) zavádění příkrmů může naopak vést k častějším alergickým onemocněním u dětí se zvýšeným i nízkým rizikem vzniku alergií. Toto platí zejména pro lepek, který je nutné podat včas – nejpozději do ukončeného 6. měsíce, dokud je dítě ještě z větší části kojeno.

Do 6. měsíce je doporučováno výhradně kojení mateřským mlékem, které nejlépe připraví imunitu dítěte

Nové doporučení ale neznamená, že by dítě mělo dostat první příkrm např. s rybou – v případě prvního setkání s potenciálním alergenem jde skutečně o malé množství, které zkusíme poté, co dítě dobře toleruje nealergenní příkrm.

S jakými příkrmy začít?

Příkrmy mají postupně obsahovat brambory, rýži, luštěniny, mouku i z lepkových obilovin, maso včetně ryb, celá slepičí vejce, ovoce, zeleninu i výrobky z mléka (mléčné výrobky ne u dětí s prokázanou ABKM). Nicméně u dětí s rizikem vzniku alergií i alergických je stále nutné, aby se do jídelníčku přidávalo zpočátku jen málo druhů potravin a každá nová potravina se zaváděla samostatně, aby při případné nesnášenlivosti bylo zřejmé, co je její příčinou.

Podrobnější informace o správném postupu při zavádění příkrmů si přečtěte v samostatném článku Potravinová alergie a zásady zavádění nových potravin do jídelníčku dítěte. 

Související články

Zjistěte více o mateřství

mom and baby

Spojte se s naší poradnou odborníků

Potřebujete radu? Spojte se s námi. Pomůžeme vám s otázkami týkajících se těhotenství, mateřství, rodičovství nebo výživy dětí.

Na vaše dotazy jsme připraveni odpovídat každý všední den od 8:30 do 16:00.

Důležité upozornění

Pro výživu novorozenců a kojenců je nejpřirozenější a nejvýhodnější stravou, zastoupením a kvalitou živin, mateřské mléko. Kojenecká výživa by měla být používána jen na základě doporučení lékaře nebo osoby kvalifikované v oblasti výživy lidí, farmacie nebo péče o matku a dítě. Světová zdravotnická organizace doporučuje výhradné kojení do 6 měsíců věku dítěte, a pokud je to možné, pokračovat v kojení až do dvou let věku dítěte. Vždy mějte na paměti, že rozhodnutí přestat kojit může být nevratné. Přechod na kojeneckou výživu má i zvýšené finanční a sociální dopady oproti kojení. Pro zdraví kojence je důležité důsledné dodržovat doporučený postup přípravy, dávkování a použití kojenecké výživy uvedený na obale. Způsob použití a další informace na obalech. Batolecí mléka, příkrmy, kaše a sušenky mají být pouze součástí smíšené a vyvážené stravy dítěte. Potraviny pro zvláštní výživu. 

x