„Dítě se neučí z pasivně vnímané rozmanitosti zážitků, nýbrž z výsledků činů, které samo iniciovalo.“ J. Brierley: Prvních 7 let života rozhoduje.
Výše uvedený citát uvádí autor ve své knize jako jednu ze zásad, kterou je třeba mít na paměti při výchově dětí. Dvojnásob platí tato zásada v období od 3 do 6 let a je úzce spjata s učením se a vývojem řeči.
Předškoláka musíme zaujmout
V prvních fázích vývoje řeči hraje velkou roli nápodoba . Nicméně sama o sobě a vynucena dospělými by byla nudná, nezáživná, neefektivní. Ale v momentě, kdy dítě nějaká činnost opravdu zaujme, přemýšlí samo o tom, že by ji napodobilo. Samo dítě tedy iniciuje činnost, která je vlastně nápodobou toho, co je zaujalo.
A právě vlastní iniciativu dětí je třeba v předškolním období podporovat právě při rozvoji komunikačních dovedností dítěte. Předškolní období je ve vývoji dítěte velmi důležité.
Dítě je s ilně vnímavé na vnější podněty a mělo by se postupně naučit mnoho věcí:
- správnou výslovnost všech hlásek
- tvoření a používání různých druhů vět (tázací, oznamovací…) a později i souvětí
- správnou gramatickou formu – správné skloňování a časování
- vyjadřovat obsahově i formálně správně svoje myšlenky , přání, pocity…
- používat častěji i svoji pasivní slovní zásobu , tzn. rozšířit zásobu aktivní
Správná výslovnost rok po roce
Vývoj výslovnosti se řídí pravidlem tzv. nejmenší fyziologické námahy:
Od 1 roku: Nejprve dítě vytváří ty hlásky, které se mu vyslovují nejsnadněji: samohlásky „a, e, i, o, u“, a tzv. hlásky retné „b, p, m“. Proto první slůvka, okolo jednoho roku, znějí jako baba, mama atd.
Od 3 let: začíná dítě více používat a vyslovovat slova obsahující sykavky „s, c, z, š, č, ž“, ale ne vždy je vyslovuje správně. V období předškolního věku se postupně jejich správné výslovnosti spontánně, a pokud se nedaří, tak později i cíleně, učí.
V předškolním věku: se dítě učí rozlišovat od sebe jednotlivé zvukově podobné hlásky, např. „s – š“.
Nejpozději: zvládnou děti hlásky, které jsou typické pouze pro jejich mateřský jazyk „r, ř“.
Jak dítě učit výslovnost hlásek?
- Správný vzor
Ten bychom dítěti měli dávat již od narození (ne až v období od tří let). Na dítě nešišlat , ale mluvit normálně. Samozřejmě je v pořádku, pokud ve slovní zásobě požíváte zdrobněliny a dětská slova, ale vyslovujte je správně bez deformování hlásek.
- Neopravujte, nenuťte opakovat
Snažte se neopravovat děti a nechtějte po nich, aby po vás slova opakovaly správně. Pokud hlásku ještě neumí vyslovit, ještě k ní nedozrály. Nepřiměřeným nátlakem byste u nich mohli zafixovat špatné návyky.
Často se to stává u hlásky R , kdy jsou děti příliš brzy tlačeny k její správné výslovnosti a nakonec začnou v rámci snahy vyhovět rodičům, hlásku tvořit jinde, než by měly a takzvaně ráčkují . Odnaučit špatně vytvořené návyky je pak velmi těžké.
Přečtěte si více o tom, jak naučit dítě říkat R a Ř .
- Respektujte jeho individuální vývoj
Když dcerka vaší sousedky, které jsou tři roky, již správně vyslovuje hlásku R, neznamená to, že vaše dítě, kterému jsou 4, musí R vyslovovat správně také. Každý vývoj postupuje svým vlastním tempem. Místo toho pouze dítěti zprostředkujte správně vyslovenou hlásku. Můžete to udělat třeba takto:
Dítě mluví o sloníkovi a říká „tloník“.
„Mami, můj tloník pláče.“
„Tvůj sloník pláče? Sloník je smutný?“ (Hlásku S pouze vyslovte správně a mírně zdůrazněte, případně použijte v dalším slově, nebo slovo nenásilně zopakujte v další větě).
Kdy je čas na cílený nácvik jednotlivých hlásek?
Pokud se dítěti delší dobu nedaří výslovnost jedné nebo většího množství hlásek, měli bychom přejít k cílenému nácviku hlásek. Věk, kdy s tímto nácvikem začít, je velmi individuální. Záleží na tom, zda dítě špatně vyslovuje pouze jednu hlásku nebo jestli je jich větší množství. Důležité je, aby v období vstupu do první třídy byla výslovnost z velké části v pořádku.
Gramatika a skladba vět
- Zpravidla není třeba cíleného učení, ale poznání správného. Dítě se učí zejména nápodobou.
- Dítě se učí spontánně prostřednictvím činností, které je zajímají – hry, čtení a vyprávění pohádek, říkadel a čtení s obrázky, kdy rodiče čtou text a děti doplňují slova podle obrázků.
Příklad: Bydleli ve velkém (obrázek domu) – dítě nemůže říct dům, ale tvar domu. K tomu, aby dítě poznalo, jaký tvar má doplnit, slouží nejen nápodoba (už to někdy slyšelo), ale i tzv. jazykový cit, který má každý z nás v jiné míře, stejně jako hudební sluch.
Reklamy by neměly nahrazovat říkadla a básničky. Televize, rádio ani počítačové hry by neměly nikdy nahradit komunikaci tváří v tvář. Tato média by měla být pouze doplňkem k běžné komunikaci tváří v tvář, nikoli objektem v komunikaci převažujícím. Děti z těchto médií získávají velké množství netříděných informací, kterým mnohdy zcela nerozumí a neumí si je samy zařadit. Nadbytek informací pak potlačuje fantazii a ochabuje schopnost soustředit se.
Pochvala je důležitou součástí života. Děti bychom měli chválit nejen za výkony a za to, co se jim povede, ale také za snahu a úsilí, které vynaloží při plnění úkolů a překonávání překážek.
Rozvoj pomocí písniček a říkadel
Další důležitou činností, kterou podněcujeme vývoj řeči u dětí, je zpívání písniček, rytmizace říkadel spojená s hrou na tělo (tleskání, dupání) a na rytmické nástroje (bubínek, dřívka). Přitom vůbec nezáleží na tom, jestli máte hudební sluch. Doma můžete hrát divadlo, společně kreslit a obrázky komentovat nebo si jen tak povídat o tom, co se vám v daný den povedlo.
Kdy je čas zajít k odborníkovi?
Každé dítě by mělo ve třech letech již mluvit a alespoň částečně srozumitelně vyjadřovat prostřednictvím řeči své myšlenky. Mělo by být znatelné, že se rozvíjí jeho slovní zásoba. Pokud dítě nemluví, nebo pouze vydává zvuky, případně nesrozumitelné výrazy, je důležité se poradit s odborníky.
- Pediatr podá základní informace týkající se vývoje a případně odešle rodiče s dítětem na specializovaná pracoviště – foniatrie, ORL, neurologie, k psychologovi nebo logopedovi.
- Klinický logoped zpravidla působí ve zdravotnickém zařízení a kontakt na něj vám zprostředkuje pediatr, nebo jej najdete na internetových stránkách www.klinickalogopedie.cz.
- Soukromý logoped nebo logoped v mateřské škole.
- Učitelka v mateřské škole.
- Speciální pedagog nebo psycholog ve speciálně pedagogickém centru, pedagogicko psychologické poradně nebo středisku rané péče.
- Různá občanská sdružení či mateřská centra.
Můžete-li, poraďte se na více místech. Získáte tak názor více lidí. K návštěvě jmenovaných odborníků není třeba doporučení pediatra.
Případ z praxe speciálního pedagoga, logopeda:
V mé praxi jsem zažila případ, kdy tříletá holčička nastoupila po doporučení pediatrem do mateřské školy a po nějakém čase mě paní učitelka požádala o její vyšetření. Zdálo se jí, že ač holčička mluví celkem hodně, nevyužívá řeč jako prostředek ke komunikaci a jejím výrazům není ani trochu rozumět. Během vyšetření bylo patrné, že řeč opravdu není využívána ke komunikaci, je nesrozumitelná a porozumění řeči druhých sporné. Rodičům jsem doporučila vyšetření sluchu a návštěvu neurologa. Výsledkem bylo nalezení epileptického ohniska v blízkosti řečového centra v mozku. Okamžitě byla zahájena léčba a stav holčičky se velmi zlepšil a řeč se začala rozvíjet.
Z výše uvedeného vyplývá, že je velmi důležité rozpoznat včas příčiny opožděného nebo odlišného vývoje řeči. Čím dříve je odhalena příčina, tím dříve je možné zahájit léčbu a začít pracovat na nápravě, aby mělo dítě šanci na zlepšení stavu a další „normální“ vývoj.
Autor: Mgr. Martina Kovářová, speciální pegagog - logoped
