Spalničky jsou dnes díky očkování poměrně vzácné. Přesto bychom jim měli věnovat pozornost. Nemoc má totiž v případě komplikací velmi nepříjemný průběh a tak bychom ji u dítěte měli rozhodně umět rozpoznat co nejdříve.
Spalničky, latinsky morbilli, patří k vysoce nakažlivým virovým onemocněním s typickou vyrážkou. Většinou má lehký průběh, jeho komplikace jsou však nejen velmi nepříjemné, ale i nebezpečné.
Spalničky jsou u nás dnes již vzácným onemocněním
Do zavedení pravidelného očkování v roce 1969 patřily spalničky k nejzávažnějším onemocněním dětského věku. Bývalo hlášeno několik desítek tisíc onemocnění ročně. U více než 10 % pacientů docházelo ke komplikovanému průběhu s možností trvalých následků. Úmrtnost na spalničky kolísala mezi 0,1 – 0,2%.
Po zavedení pravidelného očkování se počet případů onemocnění spalničkami výrazně snížil. Spalničky se dnes v České republice vyskytují ojediněle. Uvádí se, že počet nemocných v posledních 10 letech kolísal od 0 – 30 případů za rok. V roce 2006 bylo hlášeno pouze 7 případů onemocnění. Často se jedná o onemocnění, která si lidé přivezli ze zahraničních cest.
V rozvojových zemích Asie a Afriky zůstávají spalničky stále významnou příčinou úmrtnosti. V roce 2005 zemřelo na spalničky téměř 350 000 lidí, většinou dětí!
Původce onemocnění
Spalničky způsobuje virus ze skupiny paramyxovirů. Jediným přirozeným hostitelem viru je člověk. Výskyt onemocnění je celosvětový.
Zdroj nákazy
Zdrojem nákazy je nemocný od prvých příznaků onemocnění do 6. dne po vzniku vyrážky. Přenos se děje kapénkovou infekcí, vstupní branou jsou sliznice dýchacích cest. Po pomnožení v mízních uzlinách se virus krví dostává do dýchacího ústrojí, kůže a dalších orgánů.
Inkubační doba
Inkubační doba je průměrně 10 dní (s krajními hodnotami mezi 8 – 14 dny). U pacientů, kterým byl aplikován imunoglobulinový preparát, podána transfúze krve nebo plazmy, může být inkubační doba prodloužena.
Kojenci matek, které prodělaly spalničky nebo proti nim byly očkovány, jsou asi do 6. měsíce chráněni přes placentu přenesenými protilátkami.
Jak rozpoznat první příznaky nemoci?
Spalničky probíhají ve dvou stádiích:
1. Prodromální stádium
Prodromy jsou příznaky, které se vyskytují před nástupem typických příznaků pro určitou chorobu. První fáze onemocnění trvá nejméně 3 dny.
Příznaky nemoci:
- zvýšená teplota,
- rozvoj rýmy,
- pokašlávání,
- překrvení očních spojivek.
U dětí je typický vzhled „uplakaného dítěte“. Intenzita těchto příznaků i horečka se postupně zvyšují, bývá dráždivý kašel, spojivky jsou silně zarudlé. Výsevu vyrážky předchází objevení se tzv. Kolikových-Filatovových skvrn na sliznici dutiny ústní v oblasti dolních stoliček. Jde o bělavé skvrnky na zarudlém pozadí, které jsou pro spalničky typické.
2.Stádium vyrážky (exantémové stádium)
Ve druhém stádiu dochází k výsevu typické vyrážky, která se objevuje nejprve za ušními boltci, šíří se postupně na obličej, krk a horní část trupu.
Během asi 4 dnů se postupně vyrážka rozšíří na celé tělo. Vyrážka tvoří nepravidelné, místy splývající, sytě červené až červenofialové skvrnky a pupínky (makulopapuly).
Po poklesu teploty dochází ve stejném směru k vybledávání vyrážky, příznaky kataru horních cest dýchacích se zmírňují a nastává rekonvalescence. Přechodně zůstávají na kůži ložiska zvýšené pigmentace, kůže se může jemně olupovat.
Při těžkém průběhu spalniček může docházet k prokrvácení vyrážky.
- U dětí s poruchami buněčné imunity probíhají spalničky někdy jako dlouhotrvající horečnaté onemocnění bez vyrážky, ale s komplikacemi jako je zánět plic, dochází k déletrvajícímu vylučování viru.
- Závažný průběh spalniček je pozorován u dětí s AIDS.
Lehký průběh s nevýraznými příznaky a vyrážkou je pozorován u pacientů s pasivně získanými protilátkami (po aplikaci imunoglobulinových preparátů, po transfúzi krve či plazmy, u mladších kojenců s přenesenými mateřskými protilátkami).
Komplikace onemocnění
Přetrvávání horečky po úplném výsevu vyrážky či její znovuobjevení je známkou komplikace nemoci. Komplikace mohou být způsobeny přidruženou bakteriální infekcí nebo samotným spalničkovým virem.
Nejčastější komplikace vznikají nasednutím bakteriální infekce na tkáně poškozené spalničkovým virem:
- zánět středouší
- zánět průdušek a plic
- zánět vedlejších nosních dutin
Nejzávažnější komplikace způsobené vlastním spalničkovým virem:
- zánět plic
- zánět hrtanu s možností dušení
- velmi prudce probíhající zánět „slepého“ střeva (appendicitida)
- zánět mozku (encefalitida) s častými neurologickými následky a úmrtností 10 %
Pomalá virová infekce může končit smrtí
Po onemocnění spalničkami v dětském věku může někdy virus dlouhodobě skrytě přežívat v mozku. Dochází k tzv. pomalé virové infekci, která se projeví po letech závažnými neurologickými příznaky, končícími smrtí pacienta.
Jsou spalničky nebezpečné pro těhotné ženy?
Při onemocnění těhotné ženy nedochází k vrozeným vadám plodu. Onemocnění spalničkami v době těhotenství je však spojeno s vyšším rizikem ztráty plodu nebo předčasného porodu.
Jak poznáme, že jde o spalničky?
Diagnóza by měla být ověřena laboratorním vyšetřením protilátek (sérologické vyšetření). Spalničková vyrážka může být zaměněna s těžším průběhem spály, vyrážkou u virových infekcí (enteroviry a adenoviry) a s alergickou, hlavně polékovou, vyrážkou.
Je nutná návštěva lékaře?
Onemocnění spalničkami podléhá hlášení a dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví 440/2000 Sbírky patří mezi infekční onemocnění, u kterých se nařizuje izolace nemocného v zařízení léčebně preventivní péče. Pacienta je nutno izolovat do 7. dne od vzniku vyrážky.
Neprodělali jste spalničky a setkali jste se s nákazou?
Pokud jste byli v mládí očkováni, nic se neděje, očkování vás ochrání. Pokud jste ale očkováni nebyli, patříte mezi tzv. vnímavé osoby a je možné, že budete ohroženi nákazou. Existují dvě možnosti, jak se chránit:
- Aplikací protilátek nejpozději do 6. dne po styku s nákazou.
- Očkováním provedeným do 3. dne po styku s nákazou. Po očkování vzniká imunita dříve, než v průběhu přirozené nákazy. Proto lze vnímavé osoby po styku se spalničkami před onemocněním očkováním chránit.
Jak se spalničky léčí?
Při nekomplikovaném průběhu onemocnění je léčba tzv. symptomatická (zaměřená na zmírnění obtíží a stesků pacienta), antibiotika se podávají až při bakteriální komplikaci. U zánětu mozku a plic se aplikují protizánětlivé léky – kortikosteroidy.
Prevence? Očkování
K očkování se používají vakcíny obsahující živé oslabené viry spalniček. V České republice je v současné době registrována pouze kombinovaná vakcína Priorix – proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (výrobce GlaxoSmithKline).
Kdy se malé děti očkují?
Trojkombinací se očkují děti od 1. dne 15. měsíce věku, přeočkování se provádí za 6 – 10 měsíců.
Mezi 6. – 12. dnem po očkování se může asi u 1/3 pacientů objevit fyziologická postvakcinační reakce:
- zvýšená teplota,
- únava,
- katar horních dýchacích cest (vzácněji),
- překrvení spojivek,
- lehké zduření příušní krajiny,
- prchavá vyrážka (asi u 1 – 2% očkovaných).
Koho nelze očkovat?
Očkovat nelze pacienty s poruchou imunity, těhotné ženy, pacienty s akutním horečnatým onemocněním, pacienty s předchozí těžkou alergickou reakcí na podání vakcíny. Pacienti s neurologickým onemocněním se očkují po konzultaci s ošetřujícím lékařem.
Komplikace po očkování
Ke komplikacím po očkování dochází vzácně. Očkováním vyvolaný zánět mozku (postvakcinační meningoencefalitida) je extrémně vzácný, vyskytuje se s frekvencí menší než 1:5 milionům aplikovaných dávek vakcíny. Přenos infekce spalniček z očkovaných jedinců na vnímavé osoby nebyl zaznamenán.
Po zavedení očkování došlo k výraznému poklesu nemocnosti, ale bohužel i k následnému stále se zvyšujícímu podceňování rizika tohoto závažného onemocnění (ať již ze strany rodičů, ale bohužel i lékařů). V posledních letech v mnoha evropských státech z důvodu snížení proočkovanosti narůstá počet onemocnění spalničkami (Francie, Itálie, Španělsko, Německo).
