Jaké jsou možné druhy anestezie?
V případě plánovaného císařského řezu jsou varianty probrány s rodičkou a ta má pak možnost výběru. Z hlediska použité anesteziologické metody se stav miminka po porodu obvykle neliší.
Epidurální anestezie
U císařských řezů se v současné době provádí převážně anestezie místní (svodná), což může být anestezie spinální (subarachnoidální) nebo epidurální (peridurální). V těchto případech zavede anesteziolog katetr ve výši bederních obratlů do páteřního kanálu a tímto katetrem aplikuje anestetikum, které blokuje vnímání bolesti v operačním poli.
Při této anestezii je minimální riziko vdechnutí obsahu žaludku a tím poškození plic operantky, není nutno zavádět endotracheální rourku do krku a průdušnice.
Výhodou je také minimální zátěž anestetiky pro miminko, nehrozí mu útlum pod vlivem léků podaných v průběhu anestezie a také, vzhledem k tomu, že budoucí maminka je při vědomí, je zde možnost bezprostředního kontaktu maminky s novorozeným potomkem ještě v průběhu operace.
Maminka se ihned dozví stav, míry a váhu miminka, může komunikovat s lékaři i partnerem.
Katetr v bederní oblasti je možno ponechat následné 2 pooperační dny, kdy slouží k aplikaci látek tlumících pooperační bolest. Maminka i miminko jsou tak ušetřeni vedlejších účinků opiátových injekcí, aplikovaných do svalu.
Indikací k epidurální anestezii je jakýkoliv císařský řez, který není prováděn v časové tísni. Provedení epidurální anestezie představuje zdržení cca 15 - 20 minut.
Pro koho je vhodná?
Je zejména vhodná u rodiček s vysokým tlakem, preeklampsii, chorobami plic a dýchacích cest, u rodiček HIV positivních, neboť nezatěžuje imunitní systém, u rodiček závislých na psychotropních látkách.
Mohlo by vás také zajímat: Příprava na porod aneb jak připravit sebe i partnera
Spinální anestezie
Při urgentních operacích je vhodnější spinální (subarachnoidální) anestezie, kdy je provedena punkce subarachnoidálního prostoru páteřního kanálu a lokální anestetikum působí na nervové struktury bezprostředně.Má tedy rychlejší nástup účinku. Punkce tvrdé pleny a pavoučnice zanechá občas punkční otvor otevřený, tím dojde k úniku mozkomíšního moku a poklesu tlaku mozkomíšního moku, což má za následek postpunkční bolesti hlavy. Jedná se o velmi nepříjemné bolesti hlavy, zhoršující se ve stoje a vsedě.
Pokud neustoupí do 2 dnů od operace při zvýšeném příjmu tekutin, je nutno provést tzv. krevní záplatu. Lékař aplikuje 10 - 20 ml krve rodičky do prostoru po punkci.
Kontraindikací spinální anestezie jsou degenerativní míšní onemocnění (např. roztroušená skleróza).
V tomto případě je nutné císařský řez provést v klasické (celkové) anestezii. Celková anestezie intubační s použitím svalové relaxace je metodou volby při ohrožení života matky nebo plodu.
Celková anestezie
Jde především o pupečníkové komplikace porodu, vedoucí k náhlé hypoxii plodu (miminku se nedostává dostatek kyslíku), silné předporodní krvácení při předčasném odlučování placenty nebo při vcestném lůžku.
Dalšími méně častými důvody k volbě celkové anestezie je extrémní obezita, některá neurologická onemocnění či anomálie v oblasti bederní páteře.
Celková anestezie má rychlý a spolehlivý nástup účinku, nehrozí kolísání krevního tlaku a je zde spolehlivější kontrola dýchání v jejím průběhu. Má však také své nevýhody a rizika. Může být lehce vyšší riziko vdechnutí žaludeční tekutiny, jsou možné potíže se zavedením endotracheální rourky do průdušnice. Novorozenec, pokud není porozen velmi rychle, může být utlumen léky, podanými v průběhu operace do krevního řečiště rodičky.
Kontakt maminky s miminkem v průběhu porodu a těsně po porodu není možný vůbec.
Víte, jaký vliv má porod císařským řezem na imunitu dětí?