Doložit to lze na změně našeho stravování, pohybové aktivitě, kontaktu s mikrobiálními podněty a mnoha dalších. Prodlužuje se lidský věk. Prodlužuje se doba přípravy na práci, roste důraz na osobní růst a kariéru. Logickým důsledkem toho je statistikami doložený fakt, že se u žen posunuje věk, ve kterém jsou těhotné a dávají nový život.
Porod císařským řezem
Není výjimkou, že narození prvního miminka se uskutečňuje až po 30. věku života.
Ženy často rodí i kolem 40. roku.
To je s ohledem na zdraví ženy podstatná změna, protože z biologického pohledu je optimální věk pro mateřství cca 20 – 25 let. Mateřství v pozdějším věku je příčinou stále častějšího porodu císařským řezem. V naší zemi je naštěstí stále prakticky jediným důvodem pro porod císařským řezem zdravotní stav a následná lékařská indikace. Přesto se již cca 15 % porodů uskutečňuje nepřirozeně císařským řezem.
Jaký vliv má porod císařským řezem na zdraví dítěte?
Zatím se ví málo o tom, že porod císařským řezem je z pohledu zdraví dítěte a do určité míry i matky, omezující. My se zaměříme pouze na dopady tohoto způsobu porodu na imunitu dítěte.
Imunitní reaktivita je významně ovlivněna skutečností, že při přirozeném porodu je novorozenec vystaven mikrobiotě porodních cest. Ta představuje první pozitivní kolonizační podnět. Nejde jenom o kolonizaci kůže, jelikož při porodu dítě tekutinu i polyká, a tato mikrobiota představuje první vlnu osídlení trávicí trubice novorozence.
Dává dobré předpoklady pro to, aby bezprostředně po zahájení kojení byla vlivem prebiotických oligosacharidů mateřského mléka vybudována fyziologická mikrobiota kojence, která je nutnou podmínkou pro obranyschopnost, budování slizniční i systémové imunity dítěte.
Osídlovací vzory na kůži a především ve střevě jsou zcela odlišné, porovnáme-li děti narozené přirozeným způsobem s dětmi, které se narodily císařským řezem. U nich zcela chybí kolonizace mikrobiotou porodních cest.
Naproti tomu jsou kolonizovány mikroorganismy, které má matka na kůži nebo dokonce bakteriemi, které jsou součástí nežádoucích mikrobiálních společenství vyskytujících se v nemocnicích.
Tyto nenormální kolonizační vzory nejenom že neposkytují patřičné pozitivní podněty pro imunitní systém novorozence a kojence, ale vedou dokonce k dlouhodobé, či trvalé poruše osídlení slizničních a kožních povrchů dítěte. To má bezprostřední negativní důsledky na jeho zdraví.
Tyto děti jsou obvykle více náchylné k infekcím. V dlouhodobém pohledu je narušen vývoj individuální imunitní reaktivity dítěte a významně se zvyšuje riziko rozvoje imunopatologických onemocnění, např. alergií.
Zatím experimentálně se snažíme ztrátu mikrobiálních podnětů u dětí narozených císařským řezem nahradit umělou kolonizací vaginální mikrobiotou matky. Musíme si však počkat na definitivní soudy, zda tento způsob přináší zdravotní benefit pro dítě. Určitě platí, že tento handicap do velké míry může nahradit kojení mateřským mlékem.
