Ať už si vaše dítě cucá palec, kouše nehty, okusuje pastelky nebo si strká prsty do nosu, věřte, že to opravdu nedělá proto, aby vás naštvalo. Možná vás opravdu naštve, ale neúmyslně. Pokud však některé zlozvyky přetrvávají dlouho, mohou i škodit zdraví – když si bude dítě dlouhodobě cucat palec, může se tím narušit postavení zubů. Nemytý prst v puse zase snadno způsobí infekci narušující imunitní systém, při tahání za vlasy se mohou porušit vlasové váčky a vlasy se budou lámat. Většinou ale platí, že čím větší nátlak budete na dítě vynakládat, tím hůře odnaučování půjde.
Příčiny zlozvyků bývají psychické
Zlozvyky jsou projevem psychického napětí, takže pokud chcete, aby se jich dítě zbavilo, měli byste pátrat po příčině vzniku, což není právě lehké. Může to být cokoliv, změna v životě dítěte, změna v rodině, někdy i banalita, která nás dospělé ani nenapadne, například strach ze tmy. Někdy to dokonce bývá kumulace několika drobných příčin najednou.
Samy o sobě většinou přinášejí dětem uklidnění při napětí, úzkosti, strachu, nejistotě, ale mohou také vyjadřovat vztek, zklamání nebo nudu. Pokud se vám podaří příčinu odhalit, máte velkou část problému vyřešenou.
Nejčastější zlozvyky
- Cucání palce – začíná už v prvním roce života a do konce čtvrtého roku by mělo zmizet. Trpí jím asi polovina tříletých prťat. Většinou je to důsledek nudy nebo nervozity, případně se tím uklidňuje při usínání. Výjimečně pokračuje až do 6 let.
- Kousání nehtů – nic neobvyklého ani u dospěláků (bohužel). Kouše si je asi třetina dětí, začíná obvykle na začátku školního období a může pokračovat až do období dospívání. V té době tímto zlozvykem trpí asi 60 % dětí, potom výskyt klesá na 10-20 %.
- Posmrkávání – popotahování, třeba při rýmě, je většinou spojeno s předškolním a školním věkem.
- Žmoulání ucha – než miminka usnou, žmoulají plenku nebo cíp polštářku, v pozdějším věku nahrazují toto chování tím, že si začnou žmoulat ouško. Nejčastěji si toho všimnete u batolat a předškoláků, později je to výjimečné.
Je to vůbec zlozvyk?
Pokud odeberete dítěti možnosti vykonávat zaběhlou činnost a dítě reaguje zlostně, případně v ní hned pokračuje a není schopno přestat. Důvod k znepokojení tu už je. Zvyk se bohužel zafixoval a jeho odstranění bude náročnější.
Jak tedy při pokusech o odstranění postupovat?
Připravte se, že to bude trvat dost dlouho, co už se jednou kdesi zafixovalo, dost těžko odstraňuje. Vždy záleží na konkrétním typu zlozvyku:
Cucání palce – vysvětlete dítěti, že to opravdu není hezké a že to velké děti nedělají, při odvykání nabídněte určitý systém odměn.
Kousání nehtů – zkuste na to jít podobně jako u cucání palců. Tohoto zvyku se však děti zbavují poněkud obtížně. Pokud nezabírá domluva, obvykle nastupují rady typu namáčení prstů do pepře, papriky, tea tree apod., některému dítěti by ale nepomohly ani pálivé chilli papričky. Citlivějším dětem naopak můžete přivodit závažnější psychické problémy, takže opatrně! Kromě toho je tady nebezpečí, že si takto potřeným prstíkem sáhne dítě do oka. Zkuste proto nějaké náhradní řešení stresu (například bude-li mít chuť kousat si nehty, ať místo toho uchopí nějaký předmět, apod.). Máte-li doma holčičku, zkuste na to jít přes malé dárečky – slibte jí pilníček na nehty, lak, něco typicky holčičího, co by ji mohlo motivovat.
