Plané neštovice patří mezi sedm základních chorob, které každá maminka očekává s nervozitou a obavami, zda dokáže včas zareagovat a pozná první příznaky nadcházející nemoci. Symptomy nejsou vždy jednoznačné, proto je velmi důležité vědět podle čeho plané neštovice rozpoznat a jak ochránit před nákazou zbytek rodiny. Jste-li právě těhotná a plané neštovice jste v dětském věku neprodělala, najdete v tomto článku odpověď na to, jak sebe i své budoucí miminko ochránit, pokud jste se dostala do styku s touto nákazou.
Jak poznat neštovice?
Necharakteristické příznaky:
- zvýšená teplota,
- nechutenství,
- změna celkového stavu (hlavně u dospělých),
- vyrážka připomínající spálu.
Charakteristické příznaky:
- puchýřkatá vyrážka,
- tělesná teplota až 40°C.
Nejprve se objeví červené skvrnky o průměru několika milimetrů, které se v průběhu několika hodin mění na pupeny a puchýřky. Obsah jednotlivých puchýřků se zkalí (tzv. stadium pustul), později zasychají v krustu (stroupek).
Během 1 – 2 týdnů se krusty odloučí, a pokud nedošlo k bakteriální superinfekci, nezanechávají jizvy. V průběhu několika dnů jsou na kůži přítomna všechna stadia vyrážky. K výsevu dochází i na spojivkách, sliznicích dutiny ústní, genitálu. Zde se puchýřky rychle mění v drobné vřídky, připomínající afty. Maximum vyrážky je na trupu, méně na končetinách. Typický je i výsev ve vlasy pokrytých částech hlavy. Na dlaních a ploskách nohou vyrážka nebývá.
Jak poznáme, že jde o plané neštovice?
K diagnóze planých neštovic většinou postačí klinický obraz, tedy teplota a výsev charakteristické vyrážky u dítěte. Rodiče většinou sami udávají kontakt s dítětem s planými neštovicemi např. v předškolních zařízeních či rodině. Při rozpacích je samozřejmě možný i laboratorní průkaz viru – přímým průkazem viru ze stěru spodiny puchýřků nebo vyšetřením protilátek (tzv. sérologie).
Zdroj nákazy
Plané neštovice, latinsky varicella, jsou akutním virovým onemocněním s typickou vyrážkou s výskytem většinou v dětském věku. Původcem je lidský virus Varicella-zoster. Zdrojem nákazy je nemocný s planými neštovicemi nebo vzácněji s pásovým oparem (latinsky herpes zoster).
Mohlo by vás také zajímat: Pátá a šestá nemoc
Způsob přenosu infekce
Přenos infekce je vzdušnou cestou – kapénkami. Vstupní branou infekce jsou horní dýchací cesty. Nepřímý přenos kontaminovanými předměty je pro malou odolnost viru na zevní vlivy nevýznamný. K přenosu infekce na plod může dojít přes placentu v průběhu těhotenství. Onemocnění planými neštovicemi vede k dlouhodobé imunitě vůči této nemoci a opakovaný výskyt je pozorován jen výjimečně například u osob s výrazně sníženou imunitou. Jste-li zdraví, je tedy možnost, že byste touto chorobou onemocněli dvakrát, minimální.
Inkubační doba
Inkubační doba (doba, která uplyne od kontaktu s nemocným do prvních příznaků onemocnění) je v průměru 14 dní (rozmezí 9 – 23 dní). Nakažlivost u zdravých osob začíná den před výsevem vyrážky a končí 7. den po vzniku vyrážky. Plané neštovice patří k velmi nakažlivým onemocněním. V kolektivu tak může být postiženo až 90 % vnímavých osob vystavených nákaze.
Průběh onemocnění
U zdravých dětí mívá nemoc většinou lehký průběh, nejčastější komplikací je bakteriální superinfekce vyrážky – tzv. impetiginizace. U kojenců, kteří získali mateřské protilátky přes placentu, může být průběh nemoci zmírněn ve formě výsevu jedné vlny nečetných a rychle zasychajících puchýřků.
Jak probíhá léčba neštovic? Můžu jít s dítětem ven?
Pobyt venku se nedoporučuje, nemocné izolujeme doma. Hospitalizace je obvykle nutná jen u pacientů s těžším průběhem onemocnění a komplikacemi.
- vnímavé děti (které se dosud s virem nesetkaly) mohou po kontaktu s nákazou do kolektivních zařízení docházet do 8. dne po prvním styku a od 23 dne po posledním styku s nemocným.
- děti po proběhlém onemocnění je možno přijmout do dětského zařízení nejdříve 8. den po vzniku vyrážky,
- děti s poruchou imunity je možno přijmout až po „vyloupnutí“ všech stroupků (krust).
Symptomatická léčba (léčba zaměřená na zmírnění obtíží a stesků pacienta) je u zdravých dětí a při nekomplikovaném průběhu nemoci.
Symptomatická léčba:
- klid na lůžku,
- dostatek tekutin,
- tlumení teploty,
- při výrazném svědění a škrábání podáváme tzv. antihistaminika.
Lokální léčba obecně není nutná, lze aplikovat například tekutý pudr, antiseptickou mast nebo prostředky urychlující zasychání puchýřků. Léčba antibiotiky se používá při bakteriální superinfekci vyrážky. Hospitalizace a léčba protivirovými léky, tzv. antivirotiky (aciklovir, valaciklovir, famciklovir), je nezbytná při těžkém průběhu planých neštovic. Tyto léky existují ve formě tablet i ve formě roztoků k celkové aplikaci do žil.
Pomůže očkování?
Proti planým neštovicím existuje možnost očkování vakcínou obsahující živé oslabené viry varicella zoster. Očkovací látka se nesmí aplikovat těhotným ženám, otěhotnění v době 3 měsíců po očkování je nežádoucí. Očkovací látka je určena pro děti od 9 měsíců věku. Ve věku od 9 měsíců do 12 let by měly být k dosažení dostatečné ochrany podány 2 dávky vakcíny, od věku 13 let se aplikují 2 dávky vakcíny, druhou dávku je vhodné podat nejméně 6 týdnů po prvé dávce. V současné době je k dispozici i kombinovaná vakcína proti více nemocem.
Planým neštovicím svědčí chladné měsíce
Počty nemocných se u nás pohybují každoročně v desítkách tisíc. Onemocnění se vyskytuje celosvětově. V našich klimatických podmínkách je výskyt onemocnění vyšší koncem zimy a v jarních měsících. Nejvíce jsou postiženy děti předškolního a mladšího školního věku. U zdravých dětí probíhá onemocnění obvykle lehce a bez komplikací. U starších dětí a dospělých bývá průběh těžší. S těžkým průběhem onemocnění se můžeme setkat také u pacientů s vrozenou nebo získanou poruchou imunity, u novorozenců a těhotných žen.
Lze planými neštovicemi onemocnět opakovaně?
Po prodělání planých neštovic virus přežívá v latentním (skrytém) stavu v senzitivních gangliích (nervových uzlinách) mozkových a míšních nervů. Při oslabení organizmu může dojít k reaktivaci viru s výsevem charakteristických puchýřků v oblasti zásobené příslušným nervem – jedná se o tzv. pásový opar.
Lze s něčím plané neštovice zaměnit?
S planými neštovicemi lze nejčastěji zaměnit virové infekce způsobené enteroviry. U těchto infekcí je lokalizace puchýřků spíše periferní (na končetinách), hojení je obvykle bez krust. Pouze na začátku onemocnění je možná i záměna s alergickou vyrážkou či s vícečetným pobodáním hmyzem. Zde ale nedochází k vývoji typických puchýřků a k charakteristickému výsevu ve vlnách.
Plané neštovice a těhotné ženy
Při onemocnění těhotné ženy bývá průběh onemocnění těžší a může být komplikován primární atypickou varicelovou pneumonií (zápalem plic).
3. trimestr – komplikace pro matku
Největší riziko komplikací pro matku je ve 3. trimestru (posledních 3 měsících těhotenství).
1. trimestr – hrozba postižení plodu
K vážnému postižení plodu dochází při onemocnění matky v 1. trimestru těhotenství (během prvních 3 měsíců). U plodu může dojít k:
- postižení končetin (hypoplazie – nedostatečný vývin kostí a svalů s jizvami)
- postižení očí (chorioretinitida – zánět sítnice a cévnatky oka, katarakta – zákal)
- postižení centrálního nervového systému (atrofie mozku vedoucí k opožděnému vývoji či psychomotorické retardaci). Jedná se o tzv. syndrom kongenitální (vrozené) varicely, vrozený varicelový syndrom. Varicela = plané neštovice.
Ženy, které dosud varicelu neprodělaly
Těhotné ženy, které dosud varicelu neprodělaly, se v případě styku s nákazou mohou chránit podáním hyperimunního imunoglubulinu.
Onemocnění virem krátce před či po porodu
Při onemocnění matky v posledních 2 týdnech před porodem či prvém týdnu po porodu se virus v prvním případě může šířit přes placentu na plod a ten se rodí již s vyrážkou nebo se vyrážka (exantém) objeví v prvních 10 dnech, tzv. vrozená varicela. Závažnost průběhu onemocnění u dítěte závisí na době, kdy matka onemocněla a na zralosti plodu.
U novorozenců matek, které onemocněly varicelou 5 dní před porodem a do 2 dnů po porodu (onemocnění není zmírněno mateřskými protilátkami, protože nedojde k významnějšímu přenosu mateřských protilátek), hrozí závažný průběh onemocnění s postižením vnitřních orgánů a úmrtností kolem 40 %.
Při těžkém průběhu planých neštovic je nutno těhotnou hospitalizovat a léčit celkově protivirovými léky, stejně tak i novorozence s vrozenými planými neštovicemi.
