O tzv. vyraženém dechu mluvíme ve chvíli, kdy se tento stav objeví náhle a nesouvisí s rozvojem nějakého onemocnění, které vede k postupnému postižení dýchání dítěte. Příčina vyraženého dechu může být různá, od úrazu až po afektivní záchvat, který je reakcí dítěte na podnět ze zevního prostředí. Prakticky sem patří i reakce organizmu na vdechnutí nějakého předmětu.
Největším nebezpečím jsou u malých dětí (především batolat) oříšky, korálky a malé hračky či jejich součásti, které jsou předmětem častého vdechnutí. Určitou obdobou může být i vdechnutí mléka u kojenců.
Jak dítěti pomoci?
Nejprve zajistíme uvolnění dýchacích cest dítěte . Je-li dítě ve věku do osmi let , skloníme mu obličej k zemi (například přes koleno rodiče), krátce a důrazně udeříme několikrát, i opakovaně, mezi lopatky.
Pokud dítě dále nedýchá a je zřejmé, že dýchací cesty jsou volné (z dutiny ústní odstraníme zbytky potravy), otočíme dítě na záda, kdy hlava je stále níže než trup a několikrát stlačíme hrudní kost dítěte. V další fázi, kdy dítě stále nedýchá, zahájíme umělé dýchání, o kterém se můžete naučit v našem článku Při tonutí dítěte zachovejte chladnou hlavu.
Heimlichův manévr
U dětí starších osmi let se provádí tzv. Heimlichův manévr, který může vypudit cizí těleso v dýchacích cestách. Stojící dítě obejmeme zezadu a několikrát prudce stlačíme nadbřišek pod hrudní kostí. Totéž lze provést i u dítěte v bezvědomí, pokud leží na zádech. V případě, že tyto manévry dítěti nepomohly, je nutné zahájit umělé dýchání z úst do úst.
Heimlichův manévr ve čtyřech krocích:
- Stoupněte si za postiženého a lehce ho nakloňte dopředu.
- Dejte jednu ruku v pěst.
- Obejměte postiženého zezadu a spojte ruce tak, že položíte ruku zatnutou v pěst na oblast nad žaludkem těsně pod hrudní kostí a překryjte ji druhou rukou.
- Udělejte několik rychlých prudkých pohybů nahoru a dolů.
Potíže s dýcháním
Projevují se nejčastěji překrvením a dále promodráním kůže kolem úst a na končetinách. Je to v souvislosti s reakcí krevního oběhu, který přivádí tkáním kyslík získaný z dechové činnosti. Významnou úlohu zde hraje zachování akce srdeční, která aktivuje krevní oběh. Organizmus se reaktivně snaží zajistit přívod krve a tím i kyslíku a dalších látek především do mozku, a tak vyřazuje z činnosti krevní oběh k méně významným tkáním. Nedostatek kyslíku však postihuje posléze i srdeční svalovinu, a tak se po krátké době zastaví i krevní oběh a nastává obraz klinické smrti, se zástavou dechu i akce srdeční.
Z výše uvedeného vyplývá nutnost rychlého zásahu nejbližšího člověka . Současně, v ideálním případě při účasti více lidí, je nutné volat zdravotnickou pomoc, která by již měla pokračovat v resuscitaci zahájené bezprostředně po dané události.
